Název

Oberwalderhutte AUS_2013

Popis

Oberwalderhutte CAMP 2013
13. 6. - 16. 6. 2013
Ledovcový kurzík a navíc jako super bonus výstup na vrchol Johannisberg
Letos předpověď počasí byla dobrá. Po deštivém jaru a povodních jsme vyrazili na hory.
Ve čtvrtek odpoledne jsme všichni v pořádku dorazili na parkoviště na Franz Josefs Höhe. Pozor novinka: na Grossglockner weg se nevztahuje sleva OEAV. Navíc ani neplatí sleva pro horského vůdce. Za auto se prostě platí 33 EUR. Snad jedině, kdybychom byli plné auto vůdců… říkal pán za pokladnou.
Odtud je psáno 21/4 hod. na chatu Oberwalderhutte (2972). Tunely na Gamsgruben wegu kromě toho hlavního byly zavřené a muselo se jít po úzké stezce, která je obchází. Už od začátku na ní ležel sníh. Celkem nám ve čtvrtek cesta zabrala skoro 31/2 hodiny. Stihnuli jsme však parádní a velkou večeři – až k prasknutí.
Ještě večer po večeři jsme udělali krátký briefing a objasnění programu na další dny. Také proběhla mapová příprava. Teorie vybavení a příprava na další dny.
Ráno po snídani jsme znovu (poprvé na parkovišti) zkontrolovali fyzicky materiál účastníků: sedák, karabiny, smyčku 120, prusíky, helmu, brýle, cepín a seřízené mačky. Vše jsme seřadili a pověsili na sedáky a do batohu tak, jak to má být.
Poté jsme vyrazili kousek od chaty k trhlinám a sněhovým svahům. Tam jsme začali s navazováním 2, 3, 4 a více lidí. S chytáním pádu do trhlin a s vytažením. Také jsme první den zvládli brzdění cepínem … a že se někteří projeli a následně zašlapali.
Před večeří a po ní nesledovala mapová příprava. Zdravověda. Dotazy a taky samozřejmě klábosení a takové to příjemné posezení u velkých kamen, které krásně hřály.
Další den ráno po snídani (snídaně v 7.00 hod.) jsme vyrazili směr Johannisberg (3453). Nejprve bez maček avšak kousek od chaty navázaní do místa, kde se svah začíná zvedat. Na výstup jsem zvolil S stěnu (tvrdší sníh) a na sestup nasvícenou a měkkou JV stěnu. Tato taktika se ukázala jako dobré rozhodnutí. V oblasti se také pohybovali skialpinisté… Závěrečné strmé stoupání (tzv. převis) některým dalo zabrat, ale dohodnutým systémem jsme i tyto potíže překonali a brzy jsme v časové normě stanuli na vrcholu. Bylo krásně. Posvačili jsme, fotili jsme se, udělali jsme místopis a cca po ? hodině začali sestupovat. Ještě na cestě zpátky jsme trénovali na ledovci chůzi v mačkách, opravdové skoky trhlin, slanění ze dvou cepínu či z „abalakových“ hodin …
Poslední večer kromě společného posezení byl zasvěcen doporučenému vybavení, kontrole lékarničky a sdílení zážitků z hor a z výprav do cizích krajů.
Takže?
Všichni obstáli na výbornou a doufám, že si z tohoto kempu, který pořádal CK Alpy.cz, odnesli nějaké dovednosti, zkušenosti a pěkné zážitky.
Tak těm, kteří vyrazí někam sami, přeji hodně štěstí a ať mi na horách neudělají ostudu.

Kategorie a štítky

Nastavení